Analýza DNA: lebky z Paracasu nejsou lidské!

Paracas je pouštní poloostrov, ležící uvnitř provincie Pisco v oblasti Ica Region v jížní části Peru. Bylo to právě zde, kde peruánský archeolog Julio Tello, učinil v roce 1928 udivující objev, masivní a složitý hřbitov, obsahující hrobky naplněné ostatky jedinců s velkými, prodlouženými lebkami, které jinde na světě nebyly nalezeny.
Tyto lebky se staly známé jako „Lebky z Paracasu“. Celkově Tello našel více jak 300 těchto prodloužených lebek, které byly prý asi 3 000 let staré. Celý článek

Analýzu DNA na jedné z lebek nyní prováděl expert Brien Foerster, který uvolnil předběžnou informaci, týkající se těchto záhadných lebek. Je dobře známo, že většina případů prodloužených lebek je důsledkem lebeční deformace, stlačování hlavy nebo těsného ovazování hlavy, při kterém je lebka úmyslně deformována silou aplikovanou po dlouhou dobu. Obvykle se tak docílí ovazováním hlavy mezi dvěma kousky dřeva nebo se ovazovala nějakou tkaninou. Avšak zatímco lebeční deformace změní tvar lebky, nezmění to její objem, váhu ani další znaky, které jsou charakteristické pro běžnou lidskou lebku. Lebky z Paracasu jsou však jiné.

Lebeční obsah je až o 25% větší a o 60 % těžší než u konvenční lebky lidské, což znamená, že nemohly být úmyslně deformovány skrze ovazování nebo stlačování.
Obsahují také spíše jen jeden plát než dva. Skutečnost, že rysy lebky nejsou výsledkem lebečné deformace, znamená, že příčina prodloužení je záhadou a trvá po mnoho desetiletí. Juan Navarro, vlastník a ředitel místního muzea, nazvaného Historické muzeum Paracasu, které uchovává 35 sbírek lebek z Paracasu, dovolil odebrat vzorky z pěti lebek.
Vzorky obsahovaly vlasy, včetně kořínků, zuby, lebeční kost a kůži a tento proces byl pečlivě zdokumentován fotoaparátem a videozáběry. Vzorky byly poslány již zesnulému Lloydu Pyeovi, zakladateli Starchild Project, který doručil vzorky do genetické laboratoře v Texasu k testům na DNA.

Výsledky jsou nyní zpátky a Brien Foerster, autor více než deseti knih a autorita ohledně starých prodloužených hlav lidí z Jižní Ameriky, právě uvolnil předběžné výsledky analýz. O genetikých zjištěních uvádí:
"Lebka měla mtDNA (mitochondrická DNA) s mutacemi neznámými u jakéhokoli člověka, primáta nebo dosud známého zvířete. Ale pár fragmentů jsem byl schopen ze vzorku izolovat, což naznačovalo, že pokud se tyto mutace budou udržovat, máme co do činění s novou bytostí, podobnou člověku, velmi vzdálené od Homo sapiens, Neandrtálce a Denisovana."
Důsledky jsou obrovské. „Nejsem si jist, zda se dokonce hodí do známého evolučního stromu.“ Napsal Foerster. Dodal, že jsou-li jedinci z Paracasu tak biologicky rozdílní, nebyli by schopni se s lidmi rozmnožovat. Výsledky je nutné opakovat a podstoupit více analýz, než se učiní konečný závěr.

zdroj: exopoliticsczechrepublic.cz